I. neodkladná péče
1. K sepsání těchto thesí mě inspiroval nejen Martin Luther, ale rovněž město Ostrava a šířeji celý ten „kraj razovity“, který jsem si zamiloval. Na základě studia zdravotní politiky a rovněž na základě letitého pečlivého klinického pozorování jsem přesvědčen, že dokud nebude mít statutární město Ostrava, a šířeji celý moravskoslezský region, formulovanou skutečnou zdravotní politiku, do té doby nelze nic smysluplně budovat. Lze padnout vyčerpáním, máte-li dobré úmysly, ale nelze nic budovat (tvořit).
- Zavírání lůžkových interních oddělení v několika nemocnicích v našem kraji v létě 2017 je toho jasným důkazem. Copak může fungovat jakákoliv nemocnice bez lůžkové interny (auto bez motoru)?
- Trampoty kolem pohotovostí včetně neochoty Fakultní nemocnice a Vítkovické nemocnice přiložit ruku k dílu.
- „Nový“ generel rozvoje MNO pak už je jen investiční karikaturou.
- Zdravotní politiku nemohou tvořit jen a zejména ředitelé krajských či jiných nemocnic v MSK, popřípadě představitelé různých zdravotních pojišťoven, neboť „kapři si přece rybník nevypustí“.
- Ředitele nemocnic musí vybírat odborníci na řízení firem a organizací, nikoliv politici. Řízení jakékoliv nemocnice je vysoce kvalifikovaná managerská práce, vyžadující schopnosti, převyšující řízení jakékoliv jiné firmy. A politici mohou (či spíše musí) vytvářet dobré podmínky pro práci takovéto výběrové komise – např. „vařit kafe nebo čaj“.
2. Je nezbytné respektovat, že zdravotní politika je samostatná vědecká disciplína na pomezí lékařských a společenských věd. Nahodilé (a často účelové) zásahy politiků do její tvorby jsou zhoubné. Údělem politiků je naslouchat občanům a rovněž odborníkům, kteří něco o té zdravotní politice vědí.
3. Teprve když je formulována skutečná zdravotní politika pro dané území v daném čase, pak (ne dříve!) je možné, aby všichni „odpovědní hráči nastoupili na hřiště, oblékli si dresy – a hráli“ (nemocnice, polikliniky, praktici, specialisté, rehabilitace, domovy pro seniory, zdravotní pojišťovny, svazy pacientů, dodavatelé léků, přístrojů a zdravotnického materiálu).
4. Ve světle těchto skutečností je tvorba jakýchkoliv osamocených generelů (tj. plánů dostavby a rozvoje) veřejných nemocnic marnotratnou a drahou kratochvílí. Peníze daňových poplatníků takto vynaložené jsou zbytečně proinvestované (skoro by se chtělo napsat „prožrané“) a nepřinesou lidem nic dobrého.
5. Každý regionální systém poskytování zdravotní péče musí mít tzv. centrální nemocnici. Nicméně v podmínkách Ostravy a Ostravska je důležité správně se rozhodnout, zda MSK bude mít jen jednu, nebo i dvě centrální nemocnice (FNO?, MNO?, obě?).
- Přitom dobře fungující centrální nemocnice má mít spád 1,5 až 2 miliony obyvatel, aby uspokojivě fungovala medicínsky, ekonomicky a společensky. Vše z úhlu poskytování neodkladné péče na daném území (MSK je hustě obydlenou krajinou, aglomerací, a obývá ho 1,2 mil. obyvatel).
- Součástí takovéto centrální nemocnice jsou mj. tyto organizačně relativně samostatné jednotky: traumatologické centrum, cerebrovaskulární centrum, kardiovaskulární centrum, onkologické centrum, výuková základna pro mladé lékaře atp.
6. Další důležitou otázkou je, kolik MSK skutečně potřebuje veřejných nemocnic ve veřejné síti, která je garantovaná všem občanům státem (alias krajem) a které budou tvořit síť tzv. periferních nemocnic s návazností na 1-2 nemocnice centrální?
- Přitom dobře fungující periferní nemocnice má mít spád optimálně 150 až 200 tisíc obyvatel, aby fungovala dobře medicínsky, ekonomicky a společensky.
- Velikostně (výkonem) periferní nemocnice odpovídá dřívějším dobře vybaveným okresním nemocnicím.
- Do sítě veřejných nemocnic mohou být rovněž zavzaty i méně vybavené nemocnice, které ale v dané komunitě mají svůj tmelící význam (zejména v poskytování odkladné péče, rehabilitace, apod.). To je ale už odpovědnost politiků komunálních v jednotlivých obcích.
MUDr. Vít Mareček
praktický a pohotovostní lékař
t.č. v Moravské Ostravě
Mobil: 777 408 940
Email: vitmarecek7@gmail.com
Web: www.ostravskezdravotnictvi.cz
Ver20180603