Polemika k článku nazvanému „Reforma primární péče. Představenstvo ČLK neschválilo žádné stanovisko“, který byl uveřejněn v časopise lékařské komory Tempus Medicorum č. 2/2019 a ve kterém své návrhy představili na jedné straně praktik Petr Němeček (PRO) a na straně druhé prezident naší lékařské komory Milan Kubek (PROTI).
Dne 13. března 2019 nad naší orlovskou nemocnicí smrtelně zahřmělo a opona se zatáhla. A to právě v roce, kdy uplyne 40 let od otevření stále moderního nemocničního areálu mezi těmi paneláky v Lutyni. Tohoto osudného dne totiž rozhodlo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje všemi hlasy dočasně vládnoucích stran (ANO, ODS a KDU-ČSL) o doslova „rozkulačení“ naší všeobecné nemocnice v Orlové. Je pochopitelné, že ani všechny hlasy odpovědných opozičních stran v tom našem krajském zastupitelstvu (KSČM, ČSSD a SPD) nemohly zabránit tomu, aby takovéto veskrze nezodpovědné, totálně neodborné a pro naše pacienty vysoce nebezpečné rozhodnutí bylo nakonec skutečně přijato.
Podle moudrého a zkušeného onkochirurga Jana Žaloudíka (Masarykův onkologický ústav na tom Žlutém kopci v Brně) stojí (a taky padá) každý zdravotnický systém v každé zemi na čtyřech základních pilířích:
Organizace: je nemoderní, zastaralá, obsolentní. Nádavkem nemilosrdně požírající nenasytně další a další odborný personál s efektem Otesánka. Tady nám ani ten prazvláštní „Projekt Ukrajina“ nepomůže. Bez zásadní systémové změny organizace práce lékařů a sester naprosto neřešitelné. A rovněž tak nebezpečné pro naše pacienty. Zatím si jich moc ale nestěžuje, takže Vivat status quo!
Finance: Letos se bude dělit doslova závratná „kořist“, více než 320 miliard korun českých, o které se ani pověstnému Ali Babovi a všem těm jeho početným a nenažraným loupežníkům ani v těch nejtučnějších letech nesnilo. A přece to nebude stačit. Quo usque tandem?
Vzdělávání: Kdo bude, a hlavně jak, učit a vychovávat ty naše mladé doktory? Germáni? Angláni? Amíci? A ví to vůbec někdo z těch vážených českých lékařských universitních profesorů? A co jste prosím Vás pro to, aby se těm našim lékařským dětem dostalo dobrého lékařského vychování, za dobu trvání těch Vašich často skvělých kariér skutečně vykonali? Kromě toho nekonečného žvanění a intrikování, samozřejmě. Zadarmo ani kuře nehrabe, že? O lékařských fakultách raději až někdy jindy. Prozatím je nechejme být, aby si mohly v klidu mumlat tu jejich novou „Mantru 15%“. Jaká marnost.
Inovace: Když se narve více peněz do inovací, o to méně zbyde pro personál. Jako na tý houpačce. Přitom je ale více než žádoucí, aby ty inovace zaváděl motivovaný a spokojený personál.
Dá se s tím naším zdravotnictvím, v čase který máme tady ještě vyměřený, cosi systémového vůbec provést?