Jak nás to učili naši staří učitelé
číslo	český emocionální	latinský neutrální	obsah                         pojmu
1.	nakažený	infikovaný	Člověk je mikroorganismem kolonizován, aneb potkali se u Kolína.
2.	nákaza	infekce	Patogen (obvykle mikroorganismus) působí na hostitele (makroorganismus), aneb boj kdo z koho, jehož výsledkem je buď nemoc, nebo odolnost (imunita).
3.	nakažlivý	infekční	Infikovaný člověk může přenést patogen na další lidi.
4.	choroba	morbus	Každá nemoc se projevuje příznaky subjektivními a objektivními.
5.	diagnóza	diagnosis	Jedná se o rozpoznání nemoci lékařem. Jakýkoliv laboratorní test (či zobrazovací metoda) může lékaři pouze napomoci stanovit správnou diagnózu.
6.	bezpříznakový	asymptomatický	Takový člověk ještě není nemocný. Zjištění mikroorganismu u člověka jakýmkoliv laboratorním testem neznamená ještě infekční nemoc, ani že zjištěný mikroorganismus je příčinou klinických příznaků.
Zaznamenal Vítek Mareček v létě 2020
Literatura:
1. Lukl P. Vnitřní lékařství. 3. vydání, SZN, Praha 1965
2. Pelnář J. Pathologie a therapie nemocí vnitřních. 1. vydání, Bursík a Kohout, Praha 1934
3. Raška K. Epidemiologie. 2. vydání, SZN, Praha 1954
4. Fučík M. Základní vyšetření ve vnitřním lékařství. 1. vydání, Avicenum, Praha 1972
5. Chrobák L. Propedeutika vnitřního lékařství (skriptum). UP Olomouc 1979
6. Charvát J. Repetitorium praktického lékaře. 2. vydání, SZN, Praha 1955

Vít Mareček

Všichni lékaři, na specializaci nezáleží, se honosí titulem doktora všeobecného lékařství (Medicinae Universae Doctor). Tudíž každý lékař (nejen klinický, ale rovněž laboratorní, preventivní i ryze teoretický) musí bezpodmínečně znát a umět jak pacienta správně vyšetřit, abychom mohli stanovit přesnou diagnosu a tím umožnit adekvátní léčbu (nazýváme to propedeutikou klinické medicíny). Naši staří učitelé nás opakovaně nabádali, abychom v praxi nikdy nezapomínali na základní poznatky, na kterých stojí a padá vyšetřování, diagnosa a léčba našich pacientů. Stále tomu ještě říkáme „ars medici“. A rovněž nám vštěpovali, abychom nikdy nezapomněli na jednu tisíciletou zásadu odpovědných lékařů, která zní „Primum non nocere“ (Především neškodit). A taky abychom o věcech lékařských důkladně a svobodně diskutovali…

Pokračovat ve čtení „Mění se paradigma klinické medicíny?“ →