„V Tichomoří žijí kmeny, které vyznávají kult kargo. Během války viděli, jak u nich přistávají letadla se spoustou užitečných věcí, a tak by rádi, aby tam ta letadla přistávala i teď. Postavili kvůli tomu cosi, co vypadá jako rozjezdové dráhy, po jejich stranách rozdělávají ohně, mají tam i dřevěnou chatrč pro muže, který tam sedí se dvěma kusy dřeva na uších jako sluchátky a s bambusovým prutem trčícím jako anténa – to je dispečer – a čekají, až letadla začnou přistávat. Všechno dělají přesně tak, jak to má být. Po formální stránce je to dokonalé. Vypadá to naprosto přesně jako tenkrát. Ale nefunguje to. Žádná letadla nepřistávají.“
Tato slova pronesl americký fyzik Richard Feynman (1918-1988) ve svém projevu k absolventům Caltechu v roce 1974 v přednášce nazvané „Kargokultické vědy: pár poznámek o vědě, pseudovědě a poučení, jak neklamat sám sebe“ (Feynman R. Radost z poznání. Aurora Praha 2003, 1. vydání, strany 274-276).
