Jak účinně aktivovat obranu organismu proti mikrobům?

Vladimír Kalina, Lausanne, Švýcarsko

Vít Mareček, Ostrava, Bohemia

 

1. Maximalizace účinku aplikace konvalescentní plasmy (KP)

Můžeme důvodně předpokládat, že většina jedinců při normálním zdravotním stavu (tj. bez symptomů jakékoliv infekční nemoci), přechovává v potlačené latentní formě různé kmeny virů chřipky, proti kterým existuje určitá odolnost, jako například u každoroční sezonní chřipky. Koncentrace těchto kmenů virů chřipky odpovídá rovnovážnému stavu, kdy možnost jejich šíření v těle  je vyvážena přiměřenou inhibicí imunitním systémem. Totální likvidace všech latentních virů je pro imunitní systém natolik náročná, že při nezbytné mobilizaci by nezbývala již kapacita na ochranu proti konstantnímu exogennímu ohrožení jinými, i velmi patogenními, mikroby. Imunitní systém člověka funguje tak, že se vždy mobilizuje proti momentálně největší hrozbě  a stále upravuje hierarchii priorit při zákroku proti všem mikroorganismům, které již pronikly primární ochrannou bariérou a představují vážnější hrozbu pro lidský organismus.

Masivnější infekce, například virem SARS-CoV-2, tak zaměstnává imunitní systém natolik, že potlačené latentní infekce (dosud bez symptomů) se mohou aktivovat, a to v různé míře podle klinické kondice daného jedince (chronická onemocnění, předchozí očkování, stav imunity, atd.). Vzniká tak možnost komplexní infekce, která nemusí být ihned pozorovatelná, avšak významně snižuje schopnost imunitního systému čelit silné dominantní infekci.  V takové situaci můžeme očekávat velké rozdíly v inkubační době, stejně jako velké rozdíly v celkové reakci organismu.

V krizových podmínkách je lékařská intervence fokalizovaná na hlavní infekční agens. Přitom ostatní kritické faktory, protože často nebyla provedena širší a důkladnější diagnostika, mohou být přehlíženy. Rovněž mohou chybět účinné léčebné postupy.

V nouzových situacích, například na frontě při vážnějších zraněních, se proto preventivně aplikuje kombinace několika funkčně různých antibiotik, i když v normální klinické praxi se nejdříve testuje citlivost infikujícího mikroorganismu na použitelné potentní léky.

Komplikující faktory u Covid-19 se začínají projevovat s postupným oslabováním  imunitních funkcí při selhání dýchací schopnosti. Je proto na místě aplikovat antibiotika v kombinaci s antivirálními léky, které sice jen zpomalují množení bakterií a virů, avšak bezpečně víme, že konečnou jejich likvidaci může dokonat jen plně fungující imunitní systém. Ten je třeba nepřímo posílit zpomalením šíření infekce aplikací kombinované komplementární léčby, a to ihned v počáteční fázi onemocnění i při absenci určující indikace – a tak předejít jeho selhání.

Proto při aplikaci konvalescentní plasmy (KP) může být účinná kombinovaná terapie s použitím dostupných kompatibilních léků i v relativně menších bezpečných dávkách. To je dáno okolností, že citlivost druhotných infikujících komponent na jednotlivé léky bude velmi variabilní s ohledem  na různé rezistence k mechanismu jejich účinku.

 

2. Poznámka k odběru krve u potenciálních dárců KP

Specifický titr protilátek proti SARS-CoV-2 u  pacientů, kteří tuto nákazu překonali, bude z merita věci velmi variabilní. Problémem tak bude určit minimální hodnoty pro odběr krve, kdy lze ještě předpokládat určitou efektivitu podání konvalescentní plasmy (KP),  například v kombinaci s komplementární léčbou. To nezjistíme jinak než opakovaným terapeutickým zkoušením a analýzou. S přibývajícím počtem suspektních dárců KP budeme mít více a více informací…

 

Poslední úprava textu: 2. dubna 2020 

Verse 1.0