Seniorská hrůza – Jaké navrhujeme řešení?

  1. Domovy pro seniory (DD) jsou ze své podstaty nejen zařízeními poskytujícími seniorům sociální služby, ale současně také zdravotní služby. Jedno bez druhého nemůže existovat, nedává to totiž žádný smysl. Proto je třeba tato zařízení zařadit mezi zdravotnická zařízení, která kromě zdravotních služeb poskytují rovněž související služby sociální. Ne naopak. Neplést! Zejména je nezbytné legislativně posílit personální zajištění domovů pro seniory, a to výrazným zvýšením počtů a rovněž odborných kompetencí registrovaných zdravotních sester, ošetřovatelek, terapeutů a sanitářů.

 

  1. Léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN) je třeba důsledně vnímat jako lůžka následné zdravotní péče, na kterých musí být léčeni všichni pacienti, kteří v daném okamžiku oprávněně vyžadují poskytování dlouhodobé lékařské a ošetřovatelské péče, pokud takovou péči nelze zajistit v ambulantních, tj. zejména domácích podmínkách. O délce hospitalizace v LDN musí rozhodovat medicínská, nikoliv administrativní kritéria. Rozhoduje slovo lékaře, nikoliv „organizátora“ zdravotnictví. Nejedná se ani o „odkladiště“, ani o „čekárnu na smrt“.

 

  1. Standardy věcného, technického a personálního zajištění LDN musí být bezodkladně posíleny zejména v oblasti personální, aby ošetřovatelská péče odpovídala stupni rozvoje medicíny                 a rovněž dosaženému stupni equity české společnosti na začátku 21. století. Nelze se nadále smířit s tím, aby se zdravotní stav pacientů v LDN výrazně zhoršoval, navzdory moderní a drahé léčbě, jenom kvůli tomu, že pacienti nejsou dostatečně nakrmeni či že jim nemá kdo podat sklenici s vodou, popřípadě že nemá kdo s pacientem pravidelně rehabilitovat.

 

  1. Pacienti LDN, stejně jako i klienti DD, musí mít skutečně zaručen Ústavou ČR daný rychlý, rovný a důstojný přístup k neodkladné zdravotní péči v případě, že se akutně zhorší jejich zdravotní stav. Přednemocniční i nemocniční neodkladná zdravotní péče musí být poskytována všem občanům České republiky bez ohledu na jejich věk a v souladu s dosaženou solidaritou a equitou. Jediným omezením poskytované zdravotní péče nechť jsou dosažený stupeň medicínských znalostí a ekonomické zdroje státu, krajů a obcí.